Biřmování

Svátost biřmování (z latinského „firmare“ – utvrzovat), patří vedle křtu a eucharistie k tzv. iniciačním svátostem, které nás uvádí do plnosti křesťanství.

Biřmování vychází z události seslání Ducha svatého (Sk 2,1 – 4) a ze služby apoštolů, kteří se modlili za věřící a vkládali na ně ruce, aby přijali Ducha svatého (např. Sk 8,14 – 17). Dnes tuto svátost uděluje biskup, když na biřmovance vkládá ruce a podle prastarého zvyku ho označuje na čele posvěceným olejem (křižmem). Při tom říká: „Přijmi pečeť daru Ducha svatého.“

Sv. biřmování se přijímá jednou za život, kolem věku, kdy člověk dosáhne schopnosti sám se zodpovědně rozhodovat (od 14 let, horní věková hranice neomezena) – žadatel musí být pokřtěný. Ve farnosti by věřící měli mít příležitost přistoupit k této svátosti alespoň jednou za 5 let, nebo podle potřeby i častěji.  Příprava zpravidla trvá 1–2 roky